Novinky v oddlužení

Počínaje červencem letošního roku došlo ke změně podmínek, za nich je možné požádat a projít oddlužením. Dosavadní právní stav totiž neumožňoval velké části dlužníků jejich situaci řešit, jelikož jejich dluhy dosáhly v průběhu času takové výše, že už je nebyli schopni uhradit ani splátkami ani výtěžkem z prodeje svého majetku. Pro celkové osvobození dlužníka od placení dluhů bylo vyžadováno splacení alespoň 30 procent přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů a to v období 5ti let.

O jaké změny se jedná?

I nadále se předpokládá, že dlužník bude muset uhradit své závazky v maximálním možném rozsahu, současně bude muset plnit určité povinnosti, aby byl oddlužen.

Nejpodstatnější změnou je skutečnost, že pro úspěšné absolvování oddlužení už není nutné, aby dlužník splatil svým věřitelům alespoň 30 procent  celkového dluhu. Nově stačí, aby dlužník v průběhu 5ti let hradil měsíčně alespoň tolik, kolik činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce (tzv. bariéra 1+1). A pokud je dlužník současně povinen hradit výživné, tak včetně tohoto výživného.   

Ukážeme si to na příkladu:

Dlužník má příjem ve výši 25.000,- Kč čistého a vyživovací povinnost vůči dvěma nezletilým dětem (řekněme 2.400,- Kč a 2.000,- Kč) Výpočty níže jsou pouze orientační.

Výše splátek se odvíjí od součtu dvou třetin součtu tzv. životního minima, které činí 3.410,- Kč a normativních nákladů na bydlení, přičemž ty v roce 2019 činí pro obec o velikosti  50.000 do 99.999 obyvatel částku 6.233 Kč (tzv. nezabavitelná částka), od počtu dlužníkem vyživovaných osob a samozřejmě od výše příjmů. Do příjmů dlužníka se přitom počítá nejen jeho mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je přitom dlužník povinen každých šest měsíců dokládat insolvenčnímu správci.

Splátky jsou vypočítávány vždy z čistého příjmu dlužníka (25.000 Kč). Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka (8.506,- Kč) a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu ve výši  1.607,17 Kč na vyživovanou osobu. Kromě nezletilých dětí se tato částka počítá i na manžela či manželku, a to i když má svůj příjem (v našem případě tedy 3x). Pokud dlužníkovi po odečtení nezabavitelných částek (8.506,- + 3x 1.607,17 = 13.328) zbude z čisté mzdy více než 9.643 korun, veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. V našem případě tedy část mzdy ve výši 11.672,- Kč půjde na splátky věřitelům.

Zbyde-li dlužníkovi po odečtení výše uvedených položek ze mzdy částka nižší než 9.643,- Kč, například u dlužníka s čistým příjmem 18.000,- Kč a stejnou rodinnou situací zbyde na splátky pouze 4.672,- Kč, pak z této částky dlužníkovi zůstane ještě jedna její třetina, zvýšená o 1 nebo 2 koruny, pokud daná suma není dělitelná třemi (v našem případě + 1.558,- Kč). Zbytek, tedy 3.114,- Kč, jde na splátky věřitelům.

Nezbytnou podmínkou je, že dlužník musí měsíčně splácet min. odměnu insolvenčního správce, tj.  1.089,- Kč vč. DPH a stejnou částku nezajištěným věřitelům (1.089,- Kč). Současně musí být schopen platit zákonné výživné (v našem případě celkem 4.400,- Kč),  případně, pokud dlužník nehradil odměnu za sepis návrhu na povolení oddlužení do povolení oddlužení, ještě částku 4000,- Kč + 21% DPH. Jelikož výše minimální měsíční splátky dlužníka činí min. 6.578,- Kč (tj. 2x 1.089,- Kč + 4.400,- Kč), je zjevné, že dlužník s čistým příjmem 18.000,- Kč a dvěma vyživovanými dětmi s uvedenou výši výživného na oddlužení nedosáhne.

Oddlužení již nově nemůže probíhat pouze plněním splátkového kalendáře. Namísto toho je upřednostňována kombinace splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty, případně může jít o samotné zpeněžení majetkové podstaty. Při kombinaci obou způsobů je před nuceným prodejem chráněno dlužníkovo obydlí, pakliže nepřesahuje přiměřenou hodnotu. Stejně tak není možné prodat ani obvyklé vybavení domácnosti (např. lednička, pračka; televize či auto do obvyklého vybavení nespadá) či majetek dlužníka, jehož prodej by byl neekonomický.

Na návrh dlužníka může soud povolit přerušení jeho oddlužení na dobu až 1 roku. Po tuto dobu dlužníkovi nebudou prováděny srážky ze mzdy. Danou možnost lze využít pouze jednou a jen z důležitých důvodů, kterými může být např. plánovaný lékařský zákrok či nezbytné léčení, úraz, zahraniční mise s cílem vydělat dostatečné prostředky, péče o osobu blízkou. Jakmile důvod přerušení odpadne, rozhodne insolvenční soud (i bez návrhu) o pokračování v oddlužení. Podstatné je, že tato doba se nezapočítává do doby 3, resp. 5 let z hlediska splnění oddlužení (a fakticky se tak oddlužení o dobu přerušení prodlužuje).

Mezi další novinky patří zkrácené oddlužení pro zvlášť zranitelné osoby – občany ve starobním nebo invalidním důchodu (3 roky) a pro ostatní možnost ukončit oddlužení již po 3 letech v případě, že se dlužníkovi podaří za tu dobu splatit věřitelům alespoň 60 procent celkového dluhu.

Pokud dlužník splatí věřitelům během 5 let více než 30 procent dluhu a zároveň neporuší žádná pravidla oddlužení, bude úspěšně oddlužen a osvobozen od povinnosti zaplatit věřitelům zbývající část svých dluhů. V případě, že se dlužníkovi podaří splatit méně než 30 procent dluhu, bude soud nově posuzovat, zda vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby věřitelům splatil co nejvíce, a podle toho rozhodne o úspěšnosti či neúspěšnosti oddlužení.

Konečně, k výraznému zjednodušení došlo u formalit spojených s podáním návrhu na oddlužení. Dlužníci k němu již nemusí přikládat kompletní seznam svých dluhů. Přehled svých očekávaných příjmů nově nemusí předkládat pro následujících 5 let, ale pouze pro příštích 12 měsíců. Ke stejnému zjednodušení došlo i u přehledu o dosavadních příjmech, který dlužník také předkládá pouze za 12 předcházejících měsíců. Návrh na oddlužení musí být sepsán pouze advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správce nebo občanskou poradnou s akreditací Ministerstva.

V případě, že potřebujete návrh na povolení oddlužení sepsat a podat, ráda vám s tím pomohu.